Karma

V celém vesmíru můžeme pozorovat dokonalou souvislost mezi událostmi, které se dějí. Je to zákon akce a reakce. V jiných oblastech se nazývá kauzalita, příčina a následek. Ve Védách je napsáno, že za zlé činy získáme špatné reakce a za dobré činy získáme pozitivní reakce. Reakce mohou být uzrálé a nezralé. To znamená výsledky, které dostáváme a které teprve dostaneme.

Stejně jako je gravitace zákon fungující na hrubohmotné úrovni, je karma a reinkarnace zákon působící na jemnohmotné úrovni. Jelikož se jedná o jemnou úroveň, není tento zákon omezen hrubým tělem, nýbrž působí dál i v době, kdy konatel končí tento život. Podle činností v tomto životě a dosaženého stupně vědomí dostává živá bytost patřičný druh těla v dalším životě. Vyvine-li zvířecí vědomí, stane se zvířetem, vyvine-li vědomí člověka, bude v dalším životě člověk. Jestliže ale dosáhne jeho vědomí úrovně dokonalosti , vrátí se do své původní, přirozené, věčné, vědomé a blažené pozice.

Tento zákon neovlivňuje jen jedince, ale i celé skupiny. Proto karmu můžeme rozdělit na individuální, rodinnou, národní, kontinentální, planetární atd. Tomu se říká karmické zapletení. Nejde o to v něj věřit nebo nevěřit, ale vědět o něm, nebo nevědět. I ti , kteří nevěří v karmické zákony, musí být pod jejich vlivem. Myslet si, že na karmu nevěřím, a proto se mě netýká, je stejná hloupost jako nevěřit na gravitaci a odletět do vesmíru.